11. září 2009 v 01:27
Ahoj, po dlouhé době jsem se mrkla na znovu na tvoje stránky a je vidět, že se to tu pěkně rozjíždí :) Řekla jsem si, že by Tě třeba zajímalo, jak na tom jsem teď, 4 měsíce po tom, co jsem tohohle jobu nechala. Tak tedy:
Když jsem naposledy jela na privát, těsně před ukončením letního semestru, netušila jsem ještě, že se rozhodnu po tomhle skončit. Byly dost náročné dva dny. Čtyři escorty, z toho jeden na 5 hodin, druhý na tři, dva po dvou. Plus práce na privátě, nevím přesné číslo, ale kolem pěti chlapů to bylo. Na mě celkem nezvyklý počet, skoro jsem se nevyspala. Poslední práce byl escort na tři hodiny - zkušenost, která mě vyléčila. Ještě se dvěma holkama jsme jely ke klientům z nejmenované cizí země, která patří mezi vyhlášené letní destinace. No, první co mi při příchodu jedna z holek pošeptala, ať si hlídám pití a všechno od nich beru zavřené a s víčkem. Nevěděla jsem proč, ale když mi ukázala na hromádky koksu, kterej někteří z nich šňupali pětitisícovkama, měla jsem sto chutí pěkně rychle zmizet. Ale money za tuhle práci byly víc než slušné, tak jsem to riskla. Podle vyprávění těch dvou jsem měla na jednoho z těch cizinců z pekla štěstí. Nejenže po mě nechtěl žádné prasárny narozdíl od těch ostatních, ale byl v celku milý, do ničeho mě nenutil a část doby jsme spíš mluvili. A ještě abych nezapomněla, dostala jsem od něj příplatky dvakrát převyšující částku, která nám po zkasírování od pasáka měla připadnout. To holky bohužel takové štěstí neměly, ale ptz už ví jak se orientovat, takže po necelé hodině řekly že už toho mají dost a že končí. Problém byl v tom, že nás odvedli každou na jiný pokoj, ale po kolotoči hovorů od operátorky střídavě holek a pasáka, všechno dobře dopadlo a tak jsem s o dost tučnějším výdělkem odjela domů. I přes celkový stres jsem zkoušky zvládla a těšila se na prázdniny. Z téhle práce jsem si odnesla pár důležitých věcí - jednou je, že žádná pětistovka nestojí za to, abyste se i při orálu bez kondomu nakazily Hiv. Co mě udivilo, jak málo holek ví i o tomhle druhu přenosu. A určitě choďte na testy. Za druhé - naučila jsem se zacházet se strachem a orientovat ve vypjatých situacích, a to nemluvím jen o prostituci. Za třetí - vím, že je to nepřípustné, ale mezi klienty se našel jeden, se kterým dodnes komunikuju, dokonce mám dojem, že on by si přál, abych byla něčím víc, než jen pouhým pobavením za pár stovek, ale z mé strany tohle nehrozí. Udržuju s ním kontakt, ptz je příjemný, má spoustu kontaktů a v případě nouze se na něj můžu obrátit, ale už jen kvůli tomu, kde jsme se setkali, by z toho nikdy nic nevzešlo. A za čtvrté - na dlouhou dobu mám pokoj od finančního strádání. Už nemusím dřít za pajsku na hodinu v nějaké zaplivané putice. Mezitím si dodělám jazykový kurz, budu mít čas na své záliby a dostatek možností najít si obyčejnou, zajímavou, snad slušně placenou práci při škole.
A co soukromí a psychika ? V mém okolí to ví pouze tři lidé. Dvě holčiny, kterým stoprocentně a bezmezně můžu důvěřovat ale bohužel i jedna, se kterou jsem udělala chybu a nezbývá mi než doufat, že ten svůj ukecaný jazyk udrží za zuby. Pokud ne, všechno popřu a udělám jí ze života peklo, což ona moc dobře ví. Z toho vyplývá, že každá společnice musí mít někoho, komu se může svěřit, ale setsakramentsky si musí rozmyslet koho.
Po psychické stránce jsem na tom o hodně líp, než před časem. Nemůžu říct, že by mě to všechno zničilo, ale srazilo na kolena i když na nižší stupínek než ostatní společnice. Je to i tím, že jsem pracovala tak velmi krátkou dobu. Ale ze života to nevymažete nikdy, vždycky budete muset žít s tím, co jste dělaly v minulosti ať už si myslíte, že je to zlé nebo dobré.
Rada na závěr, všem co by do toho chtěly jít - dobře se rozmyslete, zda budete schopné to zvládnout. Je lehké naučit se mít peníze, ale je těžší naučít se žít bez nich. Opatrujte se a ty slunečnice taky.
Adriana
ráda bych to zkusila, ale mám z toho obavy... navíc taky vztah, a syna... chjo
